Klára v sedle! díl 2.- První krok u koní

14. února 2015 v 13:32 | Laura |  Příběhy a zábava
Tento příběh je o Kláře, která miluje koně a chce si jít za svou cestou. Příběh je na pokračování a pokud jste první díl nečetli, tento asi scela nepochopíte. Pro je ho přečtení klikněte zde.




Vendy si dobalila. Pak vybalila nějaký deník. Byl na něm kůň a kolem něho byl tenký obloučkovitý růžový rámeček. Bylo tam krásným písmem napsáno "Můj deník" a deník byl světle modrý, až tyrkysový. Byl opravdu nádherný. Dokonce měl zámeček na klíček.Takový deník bych chtěla taky!! Vzala klíček a deník odemkla. V deníku byly linky na psaní a dole byla podkova a v ní číslo stránky. Ještě před linkami tam bylo napsáno "Datum:", kam Vendy psala, kdy si do deníku něco napsala. Měla popsaných asi tak deset stránek. Stránek tam bylo sto-deset.

"Ten jsem dostala od mojí bývalé kamarádky k jedenáctým narozeninám... Strašně se mi líbil. " říkala Vendy a přitom jí z oka vypadla slza.
"Je to v pohodě? " Zeptala jsem se a Vendy přikývla.
" A co se vlastně stalo?" zeptala jsem se a Vendy se ke mně otočila. Říkala, jak ji ta bývalá kamarádka Marlin pomlouvala za zády a jak ji na škole v přírodě napsala do sešitu něco hnusného o sobě (o sobě, tedy o Marlin) a pak brečela a před učitelkou vrdila, že to napsala Vendy. Ta měla obrovský problém a rodiče na ní byli moc naštvaní.

"A takhle mě zradila. Dřív jsme spolu létaly po poutích a i chodili do obchodu na zmrzku, chodili do kina i do knihovny, dokonce jsme spolu byli i na táboře... Ale potom do školy nastoupila nová holka, jmenovala se Ricky a ta připoutávala už od začátku obrovský dojem. Mě a Marlin nesnášela. Teda spíš jenom mně. Protože jsem se dozvěděla,že zlost na Marlin jenom dělá. Ve skutečnosti byla Marlin a Ricky nerozlučná dvojka a mě odstrkly. Obě. Ricky je strašně hezká a proto, když ji někdo něco udělá, závolá si k sobě kluky a ti tomu člověku něco provedou... Potom mě Ricky i s Marlin začaly šikanovat a chtěli po mně zavolat na záchranku a vystřelit si z nich, jinak by mi ukradli peníze, co jsem měla na kroužek výtvarky..." A Vendy se rozbrečela. Brečela strašně moc. Bylo mi jí tak líto! Šikana je to nejhorší, co vás ve škole může potkat! A to mi věřte!

"Naštěstí mě moje mamka pochopila a začala jsem chodit na jinou školu. Stejně bych tam šla tak jako tak, protože jsme se stěhovali. Ve třídě mě sice jedna holka dost štve, ale mám tam kamarádky a když nás prostě štve, tak si jí nevšímáme. Chodím tam teprve půl roku, po pololetním vysvědčení jsem tam nastoupila. " Povídá Vendy a konečně se usměje.

Asi jsme se nějak zapovídaly! Protože Eleanor zvolala: " Holky, ke stáji!"
"A sakra!" řekli jsme obě naráz. Já vytáhla rajtky a rychle se do nich oblékla. Svázala vlasy do culíku a nasadila helmu. Potom jsem si rychle navlékla tričko, v kterém se podle mamky dobře sportuje (mám jich tu asi ještě pět) a nasadila si perka a chapsy. Byla jsem už hotová a koukla se na Vendy. Ta na sobě měla rajtky, kecky a nějaké podobné tričko jako já. Koukala se na mě trochu vyčítavě. Co se to děje?

"Páni, ty seš plně jezdecky vybavená!" říkala Vendy. Nechápu, co to mlela. To je jasné, ne? Každý, kdo přijel, by měl mít jezdeckou výbavu. Nebo se mýlím?
" Já mám z jezdectví jenom rajtky. Helmu mi tu půjčí, víš?" Aha, teď už jsem to pochopila. Nechápu, jak jsem mohla být tak naivní. Ne všichni totiž mají jezdecké oblečení jako já. Stejně mi tu budou muset půjčit vestu, ta je drahá a tu už by mi opravdu nikdo nekoupil.

To je jedno. Sebraly jsme se a šly ke stáji. Tam už všichni byly a pohupovaly se. Asi na nás čekaly.
"Omlouváme se...my jsme trošku zapomněly, že máme jít ke stáji." řekla jsem.
" Dobrá, ale příště prosím včas, děvčata!" řekla a my obě přikývly. Přiřadily jsme se k ostatním.
" Pojďte za mnou." Zamířily jsme k boxům. Všichni koně byly krásní. Opravdu. Ale nejvíc mě fascinovala fríská klisna. Měla na boxu napsáno Perla, narození 14.5.2008 (takže jí je skoro sedm let) a plemeno Fríský kůň. Byla velká stejně jako normální koně a myslím, že už jsem dost vysoká na to, abych na ní mohla jezdit. Hladila jsem si jí, když Eleanor něco říkala. Vůbec jsem jí nevnímala. A to jsem asi neměla.

" Kláro Hankersonová? Nechceš mi říct, co jsem tu teď říkala? Nejen že chodíš pozdě, ale i neposloucháš!" řekla Eleanor a všichni se zasmály. Cítila jsem se... trapně. Ale Perla je tak krásná... Modlím se, abych na ní mohla jezdit. Problém byl v tom, že skoro všechny holky chtěly jezdit právě na ní. Oh ne! Na Perle musím jezdit já. Vlastně ani nevím, jestli budeme mít jednoho koně na celý týden, nebo se to bude střídat.

" Aby nebyly zmatky, přiřadíme vám jednoho koně nebo poníka na celý týden. A nechci slyšet žádné výmluvy. Každý kůň je dobrý a nikdo za mnou nebude chodit, že se mu to nelíbí, jasné?!" říkala Eleanor a spustila.
" Sem se postaví Kristýna, Gabča, Pája,Zuzka,Vendy a Klára. Ty dostanou velké koně, protože jsou starší." řekla Eleanor a já se pousmála. Mám šanci, že ke mně přiřadí Perlu.
" Eleanor! Jaktože já nejsem s nima? Vždyť mě je taky dvanáct stejně jako Vendy a Kláře a... " Stěžuje si Lotta.
"Neříkala jsem, že nechci slyšet žádné stížnosti? Lotto, ty jsi výškově trochu menší než tady holky a ty budeš mít navíc ze skupiny největšího poníka. Nevím, co máš za problém ! " říká Eleanor. Myslím, že o to Lottě nešlo. Ona chtěla jen jezdit na Perle.

"Sem se postaví Anička, Lotta, Majda,Sofie a Hanička. Vy budete holčičky mít poníky.
" Anička bude mít Olinku, Lotta bude mít Fantyho, Majda bude mít Terezku, Sofinka bude mít Tadeáška a Hanička Hvězdičku. Teď se postavte ke koním, které jsem vám přiřadila." řekla Eleanor a všechny holky se šly postavit ke svým poníkům. Lotta nejdřív šla se sklopenou hlavou a koulela očima, ale když uviděla Fantyho, udělal se jí úsměv na tváři. Fanty je opravdu krásný. Je nejhezčí z poníků a je to ryzák s bílou lysinkou. Lottě to přeju, ale já chci mít Perlu. Nikoho jiného. Prostě ne. Úplně jsem se modlila- Perlu,Perlu, prosím!

"Tak a teď jdeme na vás větší, holky. Kristýna si vezme Bleska, Gabča si vezme Caitlyn, Pája... hmm, ta si vezme asi Perlu..." Přerušila řeč Eleanor, protože já jem se opravdu hlasitě nadechla. Pája bude mít Perlu? To snad ne! To prostě nejde!!

"Co se děje, Klári?" zeptala se mně a já jen odpověděla, že nic. Přitom se stalo něco hrozného. Prostě příšerného.
" Počkat..." řekla Eleanor.
"Omlouvám se, Pájo. Pája bude mít Tinkyho." oddychla jsem si. Takže Perlu bude mít Vendy nebo já. Vím, že je Vendy moje kamarádka, ale byla bych na ní naštvaná, kdyby dostala Perlu ona.
" Vendy bude mít Lissy a Klára... tak k tobě dáme Perlu." dokončila rozhovor Eleanor. Já budu mít Perlu? Skutečně! WOW! Jupíí!

"Tak se ke svým koním postavte. Teď se naučíme koně čistit a potom se půjde jezdit. Každý kůň má vedle sebe krabici. Tu vezměte. Tam je čištění. A pozor, nesmíte si to splést s čičtěním jiných koní nebo čištění půjčovat! Každý kůň má mít své čištění, takže nic takového!" řekla Eleanor.

"Postavte se ke koni zleva. Zleva se nasedá, uždí, sedlá... A zleva i začnete koně čistit. Vezměte si hřbílko. Víme všichni, co to je?" Zeptala se Eleanor a ukázala hřbílko nad hlavou.

"Hřbílkem čistíme koně úplně jako první. Poznáte ho tak, že nemá štětinky jako ostatní kartáče. Krouživými pohyby budeme koně čistit. Všude a pořádně. Kromě nohou a hlavy! Tam by to koně bolelo. Vy starší to určitě zvládnete. Já jdu pomoct Majdě a Sofince.

"Potom vezmete tvrdší kartáč a ve směru srsti budete koně čistit."
Eleanor nám potom ukázala, jak áme koně čistit i měkkčím kartáčem a jak mu čistit kopyta. Učesali jsme koním hřívu a Eleanor nás učila, jak koně uzdit a sedlat.
O hodinu později k nám přišla Julie a Lisa. Pomáhaly nám sedat na koně. Bylo to krásné. Už jsem uměla čistit koně a skoro ho i uzdit a sedlat. A bylo super, že ten kůň je Perla. Těším se, až začneme jezdit!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Chtěla by ses kouknout na starší články? Jukni do archivu, už na tebe čekají!